Ročník 2022
SBÍRKA PŘEDPISŮ
ČESKÉ REPUBLIKY

PROFIL PŘEDPISU:

Titul předpisu:
Nařízení vlády o vyhrazených technických tlakových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti
Citace: 192/2022 Sb. Částka: 89/2022 Sb.
Na straně (od-do): 2356-2379 Rozeslána dne: 30. června 2022
Druh předpisu: Nařízení vlády Autoři předpisu: Vláda ČR
Datum přijetí: 22. června 2022 Datum účinnosti od: 1. července 2022
Platnost předpisu: ANO Pozn. k úč.:
Hesla rejstříku:
(budou doplněna až po uzavření ročníku podle věcného rejstříku redakce Sbírky zákonů)
Vydáno na základě:
250/2021 Sb.
Předpis mění:
Předpis ruší:

Text předpisu:

192

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 22. června 2022

o vyhrazených technických tlakových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti


Vláda nařizuje podle § 23 písm. a) až d) a f) až h) zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů, (dále jen "zákon"):


§ 1

Předmět úpravy

Toto nařízení zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a stanoví

a)
výčet technických tlakových zařízení, která jsou vyhrazená, (dále jen "vyhrazená tlaková zařízení") a jejich zařazení do tříd,

b)
požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na vyhrazených tlakových zařízeních, požadavky pro montáže, bezpečný provoz, umístění, opravy, prohlídky, revize, zkoušky a provozní dokumentaci vyhrazených tlakových zařízení,

c)
požadavky kladené na způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob z hlediska potřebného technického vybavení a na odbornou způsobilost jejich zaměstnanců, včetně způsobu prověřování jejich odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených tlakových zařízeních,

d)
požadavky kladené na odbornou způsobilost fyzických osob z hlediska předepsané kvalifikace a doby odborné praxe v oboru, včetně způsobu prověřování jejich odborné způsobilosti.


§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto nařízení se rozumí

a)
nádobou těleso navržené a zhotovené tak, aby mohlo být naplněno tekutinou pod tlakem, včetně součástí, které jsou k němu přímo připevněny a zasahují až k místu spojení s jiným tlakovým zařízením; nádoba se může skládat z více než jednoho tlakového prostoru,

b)
tlakovou nádobou stabilní nádoba, která neslouží k dopravě plynů,

1.
neměnící své stanoviště, trvale nebo přechodně spojená se zdrojem tlaku,

2.
přenosná, převozná nebo pojízdná, pokud je se zdrojem tlaku spojena trvale,

3.
přenosná, převozná nebo pojízdná, pokud je se zdrojem tlaku spojena při plnění nebo vyprazdňování obsahu plynem nebo plyn slouží jako ochranná atmosféra,

c)
nádobou na plyny nádoba sloužící k dopravě plynů od zdroje na místo spotřeby, u plynů, jejichž kritická teplota je nižší než +50 oC nebo u nichž je při teplotě +50 oC absolutní tlak par vyšší než 3 bar,

d)
jednoduchou tlakovou nádobou nádoba vyráběná sériově podle nařízení vlády o posuzování shody jednoduchých tlakových nádob při jejich dodávání na trh2),

e)
bezpečnostní výstrojí zařízení určená k ochraně vyhrazeného tlakového zařízení před překročením nejvyšších pracovních mezí,

f)
tlakovou výstrojí zařízení, která mají provozní funkci a jejichž těleso je vystaveno vnitřnímu tlaku,

g)
tlakem tlak vztažený k atmosférickému tlaku; podtlak se vyjadřuje zápornou hodnotou,

h)
nejvyšším pracovním tlakem nejvyšší dovolený tlak v označení (PS) udaný výrobcem, pro který je vyhrazené tlakové zařízení navrženo; definován je pro určité místo udané výrobcem, na které jsou obvykle připojena ochranná nebo omezující zařízení,

i)
objemem v označení (V) vnitřní objem tlakového prostoru v litrech, včetně objemu hrdel až k prvnímu spoji nebo svaru, po odečtení objemu trvale zabudovaných vnitřních částí tlakového celku,

j)
bezpečnostním součinem součin nejvyššího pracovního tlaku v označení (PS) vyjádřený v barech a objemu v označení (V) vyjádřený v litrech, ve vztahu (PS x V),

k)
kotlem konstrukčně ucelená sestava vystavená působení plamene nebo jinak vytápěná s nebezpečím přehřátí teplosměnných ploch sloužící k výrobě a odběru páry a horké vody, případně jiné kapaliny, ze kterých se tekutina odebírá,

l)
zkouškou zkouška tlaková, těsnostní a zkoušky po opravách, a to stavební a tlaková,

m)
sestavou několik tlakových zařízení sestavených výrobcem tak, že představují ucelenou funkční jednotku, pokud alespoň jedno zařízení vystavené riziku tlaku je vyhrazené tlakové zařízení,

n)
tekutinou plyny, kapaliny a páry jak v podobě čisté fáze, tak ve směsi; tekutina může obsahovat suspenze pevných látek.


§ 3

Dělení pracovních tekutin podle nebezpečnosti

Pro účely tohoto nařízení se tekutiny dělí na dvě skupiny. Skupina 1 zahrnuje nebezpečné tekutiny podle jiného právního předpisu3) a skupina 2 zahrnuje všechny ostatní tekutiny neuvedené ve skupině 1.


§ 4

Vyhrazená tlaková zařízení

(1) Vyhrazenými tlakovými zařízeními jsou tlakové nádoby a kotle s nejvyšším pracovním tlakem vyšším než 0,5 bar, a to

a)
parní a kapalinové kotle, jejichž nejvyšší pracovní tlak přesahuje 0,5 bar a teplota pracovní tekutiny převyšuje při tomto tlaku bod varu pracovní tekutiny,

b)
tlakové nádoby, jejichž nejvyšší pracovní tlak přesahuje 0,5 bar a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, toxické a výbušné kapaliny skupiny 1 o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při tlaku 0,5 bar; za tlakovou nádobu jsou považovány též vyvíječe páry typu pára/pára a typu horká voda/pára a vyvíječe páry bez nebezpečí přehřátí,

c)
nádoby na plyny sloužící k dopravě plynů, jejichž kritická teplota je nižší než + 50 oC nebo u nichž při teplotě + 50 oC je absolutní tlak par vyšší než 3 bar od zdroje na místo spotřeby.

(2) Vyhrazenými tlakovými zařízeními nejsou

a)
kotle o objemu do 10 litrů včetně, u nichž bezpečnostní součin z nejvyššího pracovního tlaku PS v barech a objemu v litrech nepřesahuje 100,

b)
tlakové nádoby do 10 litrů včetně, u nichž bezpečnostní součin z nejvyššího pracovního tlaku PS v barech a objemu v litrech nepřevyšuje 100,

c)
tlakové nádoby z trubek i nekruhových průřezů o nejvyšším vnitřním rozměru do 100 mm včetně bez sběračů, popřípadě se sběrači, pokud sběrač z trubky i nekruhového průřezu nemá vnitřní rozměr větší než 150 mm včetně,

d)
potrubí, jeho rozšířené části a tlakové nádoby do něho vestavěné, jejichž vnitřní průměr v označení (D) nepřesahuje vnitřní průměr v označení (d) největší připojené trubky, kdy D je menší než 3d,

e)
tlakové nádobky pro aerosolové rozprašovače podle jiného právního předpisu4),

f)
tlaková zařízení určená pro motorová vozidla podle jiného právního předpisu5), jako zejména vzduchojemy brzdového systému a vzduchových tlumičů, nádoby na

1.
zchlazené uhlovodíkové páry v označení (LPG),

2.
stlačený zemní plyn v označení (CNG),

3.
zkapalněný zemní plyn v označení (LNG),

4.
vodík v označení (H),

které jsou nedílnou součástí motorového vozidla, s výjimkou nástaveb a nádob pro přepravu tekutin a materiálů,

g)
tlaková zařízení určená k použití jako zbraně, střelivo a vojenský materiál,

h)
tlaková zařízení speciálně navrhovaná pro jaderná zařízení a jejich části podle atomového zákona6),

i)
zařízení obsahující tělesa nebo strojní součásti, jejichž dimenzování, volba materiálu a výrobní předpisy vycházejí především z požadavků dostatečné pevnosti, tuhosti a stability s ohledem na statické a dynamické provozní účinky nebo jiná provozní kritéria a pro které není tlak významným konstrukčním činitelem; mezi tato zařízení patří zejména

1.
motory, včetně turbín a spalovacích motorů,

2.
parní stroje, plynové nebo parní turbíny, turbogenerátory, kompresory, čerpadla a jejich ovládací zařízení,

j)
vysoké pece, včetně jejich chladicího systému, ohřívačů vzduchu, odlučovačů prachu a plynu, šachtové pece s přímou redukcí, včetně chladicího zařízení pece, plynových konvertorů a pánví k tavení, přetavování, odplyňování a odlévání oceli a neželezných kovů,

k)
skříně pro vysokonapěťová elektrická zařízení, jako jsou spínací zařízení, řídicí a regulační zařízení, transformátory a točivé stroje,

l)
pancéřové trubky sloužící k uložení přenosových systémů, například elektrických silových kabelů, telefonních kabelů a pláště kabelů,

m)
lodě, rakety, letadla a mobilní zařízení mimo pevninu7) a zařízení specificky určená k instalaci na jejich palubě nebo k jejich pohonu,

n)
tlaková zařízení tvořená pružným pláštěm, zejména pneumatiky, vzduchové polštáře, míče, nafukovací čluny a další podobná tlaková zařízení,

o)
tlumiče výfuku a sání,

p)
láhve nebo plechovky pro nápoje sycené oxidem uhličitým určené k jednorázovému použití určené konečným spotřebitelům,

q)
sudy a jiné nádoby sloužící pro distribuci a spotřebu nápojů, tlakové hrnce a konvektomaty,

r)
tlakové obaly pro zkapalněné uhlovodíkové plyny a jejich směsi určené k jednorázovému použití,

s)
zařízení, na která se vztahují jiné právní předpisy8), a zařízení, na která se vztahuje předpis Mezinárodní námořní organizace pro přepravu nebezpečného zboží po moři a jiné právní předpisy9),

t)
otopná tělesa a potrubí teplovodních otopných systémů,

u)
nádoby určené k jímání kapalin, u nichž tlak plynu nad kapalinou není větší než 0,5 bar s teplotou do + 110 oC,

v)
tlaková zařízení obsahující kapalinu zařazenou podle § 3 do skupiny 2 bez ohledu na tlak, pokud její nejvyšší pracovní teplota nepřekročí teplotu jejího bodu varu při tlaku 0,5 bar,

w)
nádoby na plyny o tlakovém objemu maximálně 0,22 litru.


§ 5

Zařazení vyhrazených tlakových zařízení

(1) Parní a kapalinové kotle s objemem větším než 10 litrů nebo bezpečnostním součinem nejvyššího pracovního tlaku v označení (PS) v barech a objemu v označení (V) v litrech přesahující 100 se zařazují do 4 tříd na

a)
parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 115 t/h, které jsou zařazeny do I. třídy,

b)
parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 50 t/h do 115 t/h včetně nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem nad 35 MW, které jsou zařazeny do II. třídy,

c)
parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 8 t/h do 50 t/h včetně nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem nad 5,8 MW do 35 MW včetně, které jsou zařazeny do III. třídy,

d)
parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry do 8 t/h včetně nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem do 5,8 MW včetně a všechny ostatní kotle kapalinové, které jsou zařazeny do IV. třídy.

(2) Tlakové nádoby se člení do tříd podle nejvyššího pracovního tlaku (PS) v barech a podle bezpečnostního součinu nejvyššího pracovního tlaku (PS) v barech a objemu (V) v litrech, a to na

a)
tlakové nádoby zařazené do I. třídy s nejvyšším pracovním tlakem přesahujícím 100 bar a zároveň s objemem větším než 1 000 litrů,

b)
tlakové nádoby zařazené do II. třídy s nejvyšším pracovním tlakem přesahujícím 0,5 bar, objemem větším než 10 litrů nebo s bezpečnostním součinem nejvyššího pracovního tlaku (PS) v barech a objemu (V) v litrech přesahujícím 100, s výjimkou třídy I. podle písmene a).

(3) Součástí vyhrazených tlakových zařízení je jejich bezpečnostní a tlaková výstroj.


§ 6

Montáž a opravy

(1) Právnická osoba a podnikající fyzická osoba s oprávněním k montáži a opravám vyhrazených tlakových zařízení vyhledává a vyhodnocuje nebezpečí, která z důvodu tlaku přicházejí u vyhrazených tlakových zařízení v úvahu, a činí opatření nezbytná k zajištění toho, aby vyhrazené tlakové zařízení, na kterém byla prováděna činnost v rozsahu oprávnění, splňovalo požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které se na ně vztahují, a aby bylo vhodné k účelu nebo činnosti, pro které má být používáno, a mohlo být provozováno bez ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob a škody na majetku nebo životním prostředí.

(2) Výrobce nebo dodavatel poskytnou provozovateli vyhrazeného tlakového zařízení informace, které mu umožní posoudit obvyklé nebo předvídatelné nebezpečí spojené s provozováním a užíváním vyhrazeného tlakového zařízení.


§ 7

Požadavky na umístění vyhrazených tlakových zařízení

(1) Kotel určený pro instalaci ve stavebním objektu se umísťuje ve zvlášť k tomu účelu určené místnosti s účinným větráním vybavené funkčním osvětlením.

(2) Při umístění tlakové nádoby je nutno dodržet požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zohlednit nejvyšší, popřípadě nejnižší pracovní teplotu, pro kterou je tlaková nádoba navržena. Pokud není zapuštěna v zemině, lze nádobu umístit jen tak, aby k ní byl umožněn bezpečný přístup, především k její bezpečnostní výstroji.

(3) Tlaková nádoba může být umístěna jen na patkách, podstavcích nebo podpěrách, avšak vždy jen na základech nebo podlahách, které jsou dimenzovány i pro zatížení při tlakové zkoušce. Tlakovou nádobu je nutné uzemnit a ukotvit; tlakovou nádobu umístěnou v zemině je nutné také chránit před účinky bludných proudů. Při jejím uložení v zemině musí být ukotvena nebo stabilně uchycena i s ohledem na dilataci nádoby.

(4) Při přepravě nesmí být tlaková nádoba pod tlakem, pokud pro takovou přepravu není konstruována a vybavena.


§ 8

Uvedení do provozu a provoz vyhrazených tlakových zařízení

(1) Tam, kde nelze plně zajistit, aby vyhrazené tlakové zařízení mohlo být provozováno bez ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob a škody na majetku nebo životním prostředí, učiní provozovatel opatření k minimalizaci těchto rizik.

(2) Aniž by byl dotčen odstavec 1, mohou být uváděna do provozu a provozována vyhrazená tlaková zařízení, která splňují požadavky

a)
ustanovení jiných právních předpisů, které se na ně vztahují nebo se na ně vztahovaly před nabytím účinnosti tohoto nařízení,

b)
uvedené v příloze č. 1 nebo 2 k tomuto nařízení, pokud se na ně nevztahují jiné právní předpisy nebo se na ně vztahují jen částečně.

(3) Provozovatel vyhrazeného tlakového zařízení provede opatření nezbytná k zajištění toho, aby po celou dobu provozu bylo vyhrazené tlakové zařízení udržováno ve stavu splňujícím požadavky tohoto nařízení, zajistí odborně způsobilou obsluhu, neprodleně odstraňuje závady a provádí opatření, aby se předešlo ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob, majetku nebo životního prostředí podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení.

(4) Osobu odpovědnou za provoz vyhrazeného tlakového zařízení určí provozovatel vyhrazeného tlakového zařízení nebo jeho sestav před uvedením do provozu. Provozovatel odpovídá za seznámení osoby odpovědné podle věty první s požadavky právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro příslušné zařízení. Provozovatel může určit i více odpovědných osob za provoz se stanovenými povinnostmi ve vztahu k jednotlivým druhům a rozsahu vyhrazených tlakových zařízení.


§ 9

Revize a zkoušky

(1) Splnění požadavků podle § 6 se ověřuje

a)
stavební zkouškou,

b)
tlakovou zkouškou,

c)
první zkouškou.

(2) Splnění požadavků podle § 8 se ověřuje

a)
výchozí revizí,

b)
provozní revizí,

c)
vnitřní revizí,

d)
zkouškou těsnosti,

e)
tlakovou zkouškou,

f)
periodickou zkouškou,

g)
mimořádnou revizí nebo zkouškou podle písmen a) až f).

(3) Rozpis revizí a zkoušek podle odstavce 2 písm. b) až f) písemně stanoví provozovatel vyhrazeného tlakového zařízení v plánu revizí a zkoušek s přihlédnutím k podmínkám uvedeným v § 7, dokumentaci dodavatele vyhrazeného tlakového zařízení, provozní tekutině a provozním podmínkám. Lhůty nesmí být delší, než jsou uvedené v příloze č. 4 k tomuto nařízení, pokud tak nestanoví jiný právní předpis. Odlišný způsob provedení a odlišné lhůty revizí a zkoušek, které nejsou uvedeny v průvodní technické dokumentaci výrobce, v právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, povoluje pověřená organizace odborným stanoviskem podle zákona. Před uplynutím stanoveného období platnosti rozpisu revizí a zkoušek se zpracuje nový rozpis tak, aby v době skončení platnosti stávajícího rozpisu mohl okamžitě vstoupit v platnost.

(4) Lhůty pro provedení revizí a zkoušek se počítají od provedení předchozí revize a zkoušky. Následné revize a zkoušky musí být provedeny do posledního dne kalendářního měsíce, na který byly lhůty stanoveny. Lhůty následných revizí a zkoušek, s výjimkou zkoušek podle odstavce 2 písm. e) a f), se počítají od roku uvedení vyhrazeného tlakového zařízení do provozu. Lhůty zkoušek podle odstavce 2 písm. e) a f) se počítají od roku výroby vyhrazeného tlakového zařízení.

(5) Revize provádí a vyhodnocuje a zkoušky řídí a vyhodnocuje revizní technik.

(6) Zkoušky po opravách parních a kapalinových kotlů a tlakových nádob podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona musí být u plánovaných oprav alespoň 15 dnů předem oznámeny pověřené organizaci podle zákona. Úspěšnost těchto zkoušek potvrzuje odborným stanoviskem pověřená organizace. U neplánovaných oprav typu odstraňování jednotlivých netěsností kotlových trubek u parních a kapalinových kotlů I. a II. třídy se řeší opravy a následné zkoušky podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

(7) Případy specifických vyhrazených tlakových zařízení, kdy revize a zkoušky vyhrazených tlakových zařízení popsané v tomto nařízení jsou spojeny s neúměrnými technickými obtížemi nebo jsou technicky neproveditelné, jsou uvedeny v právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně použití jiných způsobů ověřování jejich technického stavu.

(8) Revizní technik provádějící nebo řídící a vyhodnocující revize a zkoušky zhodnotí míru rizik vyplývající ze stavu vyhrazeného tlakového zařízení pro jeho další provoz a navrhne opatření nezbytná k zajištění toho, aby toto zařízení bylo v daném prostředí vhodné k účelu nebo činnosti, pro které má být používáno.


§ 10

Stavební zkouška

Stavební zkouškou se ověřuje, zda celkové provedení montáže a opravy kotle a tlakové nádoby odpovídá požadavkům tohoto nařízení a podmínkám právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Požadavky na stavební zkoušku jsou uvedeny v přílohách č. 1 a 2 k tomuto nařízení.


§ 11

První zkouška

Nádoby na plyny se po opravě podrobují první zkoušce. Požadavky na první zkoušku jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení.


§ 12

Výchozí revize

(1) Výchozí revize se provádí u tlakových nádob a kotlů

a)
nových,

b)
rekonstruovaných nebo opravených, vyžadujících vrtání děr, svařování, nýtování, popřípadě výrobu nových tlakových částí, nebo

c)
u nichž došlo ke změně použití nebo přemístění, s výjimkou nádob pojízdných, převozných a přenosných.

(2) Výchozí revize, kterou se ověřuje stav vyhrazeného tlakového zařízení, jeho bezpečnostní a tlakové výstroje a jeho umístění a úplnost průvodní technické dokumentace, se provádí před uvedením do provozu. O výsledku výchozí revize je sepsána revizní zpráva revizním technikem.

(3) Výchozí revizi zajišťuje dodavatel vyhrazeného tlakového zařízení, pokud není smluvně stanoveno jinak.


§ 13

Provozní revize

(1) Provozní revizí se ověřuje stav vyhrazeného tlakového zařízení a jeho bezpečnostní a tlakové výstroje, dodržování podmínek provozu, vedení předepsané dokumentace podle § 19 a zajištění obsluhy vyhrazeného tlakového zařízení odborně způsobilou obsluhou podle § 23 nebo 24 ve lhůtách podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení.

(2) Provozní revize se provede vždy při prvním uvádění do provozu, a to do 14 dnů od uvedení do provozu

a)
kotlů uvedených do provozu a po jejich přemístění, pokud se nejedná o převozné nebo přenosné kotle,

b)
tlakových nádob uvedených do provozu, po jejich přemístění, pokud se nejedná o převozné nebo přenosné nádoby.


§ 14

Vnitřní revize

(1) Vnitřní revizí se ověřuje stav vyhrazeného tlakového zařízení z vnitřní i z vnější strany, pokud je pro tyto úkony konstruováno ve lhůtách podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení.

(2) Vnitřní revize se provede vždy

a)
byl-li kotel mimo provoz po dobu delší než 1 rok a tlaková nádoba po dobu delší než 3 roky,

b)
po jakékoliv mimořádné události, která způsobila nebo mohla způsobit poškození tlakového celku kotle nebo tlakové nádoby.


§ 15

Zkouška těsnosti

(1) Zkouškou těsnosti se ověřuje těsnost vyhrazeného tlakového zařízení a bezpečnostní a tlakové výstroje při provozním tlaku.

(2) Zkouška těsnosti se provede vždy po otevření tlakového celku před uvedením vyhrazeného tlakového zařízení do provozu, pokud byla prováděna vnitřní revize nebo úkony údržby, které mohly ovlivnit těsnost tlakového celku. Provádí-li se před uvedením vyhrazeného tlakového zařízení do provozu tlaková zkouška, nemusí se zkouška těsnosti provádět. Obsahuje-li nádoba tekutiny zařazené do skupiny 1, provede se zkouška těsnosti přírubových spojů.


§ 16

Tlaková zkouška

(1) Tlakovou zkouškou se ověřuje pevnost a těsnost vyhrazeného tlakového zařízení při zkušebním tlaku po montáži a opravě tlakového celku podle příloh č. 1 a 2 k tomuto nařízení, po přemístění, v případech stanovených výrobcem a právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo ve stanovených lhůtách při provozu podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení.

(2) Tlaková zkouška se provádí kapalinou zařazenou do skupiny 2.


§ 17

Periodická zkouška

Každá nádoba na plyny se podrobuje periodické zkoušce. Způsob, rozsah a lhůty periodické zkoušky jsou určeny v právních předpisech pro přepravu nebezpečných věcí.


§ 18

Revizní zpráva

(1) Osoba, která prováděla a vyhodnotila revize nebo řídila a vyhodnotila zkoušky vyhrazeného tlakového zařízení podle § 9 odst. 1 písm. a) a b) a § 9 odst. 2 písm. a) až f), vyhotoví o tomto úkonu revizní zprávu.

(2) Každá revizní zpráva obsahuje

a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby nebo název právnické osoby, případně identifikační číslo fyzické osoby, která revidované vyhrazené tlakové zařízení provozuje nebo bude provozovat,

b)
popis a vymezení rozsahu revidovaného vyhrazeného tlakového zařízení,

c)
jméno, popřípadě jména, příjmení, podpis a evidenční číslo osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních revizního technika, který revizi nebo zkoušku provedl; v případě elektronického předání revizní zprávy musí být elektronický dokument podepsán uznávaným elektronickým podpisem10),

d)
určení druhu revize nebo zkoušky; revize nebo zkouška je pravidelná nebo mimořádná,

e)
data zahájení a ukončení revize nebo zkoušky, datum vypracování a předání revizní zprávy,

f)
soupis použitých měřicích přístrojů,

g)
seznam informací použitých k provedení revize nebo zkoušky, včetně jejich vyhodnocení ve vzájemných souvislostech,

h)
soupis provedených úkonů spočívajících v prohlídce, měřeních a zkouškách,

i)
naměřené hodnoty, pokud je jimi dokladováno ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob, majetku, životního prostředí nebo pokud jsou potřebné pro vyhodnocení změn v zajištění bezpečnosti,

j)
soupis zjištěných závad s uvedením porušených ustanovení právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

k)
slovní vyhodnocení stavu revidovaného vyhrazeného tlakového zařízení z hlediska splnění požadavků na jeho bezpečnost, vyjádřené závěrem, zda je či není revidované zařízení schopno bezpečného provozu; pokud není, pak je součástí revizní zprávy odůvodnění tohoto závěru,

l)
návrh opatření, za kterých může být vyhrazené tlakové zařízení se závadami v provozu,

m)
potvrzení o předání revizní zprávy,

n)
datum, do kdy je revize nebo zkouška podle § 9 odst. 2 písm. b) až f) platná, což je datum následné revize nebo zkoušky.

(3) Osoba, která řídila a vyhodnotila zkoušku podle § 9 odst. 1 písm. a) a b) a § 9 odst. 2 písm. a) až e), potvrdí, v případě, že vyhrazené tlakové zařízení vyhovělo, kladný výsledek v revizní zprávě tak, že uvede

a)
název úkonu podle § 9 a datum jeho provedení,

b)
identifikační údaje vyhrazeného tlakového zařízení,

c)
identifikační údaje osoby, která záznam vyhotovila: jméno, popřípadě jména, a příjmení, číslo osvědčení a její podpis.

(4) Osoba, která řídila a vyhodnotila zkoušku tlakové nádoby na plyny podle § 9 odst. 1 písm. c) a § 9 odst. 2 písm. f), nevyhotoví revizní zprávu, ale v případě úspěšnosti zkoušky vyrazí na nádobu

a)
datum provedení zkoušky a

b)
otisk razidla, jehož formu a údaje přiděluje pověřená organizace při vydávání oprávnění k opravám a periodickým zkouškám.


§ 19

Provozní dokumentace

(1) Provozovatel vyhrazeného tlakového zařízení zajistí

a)
zpracování místního provozního předpisu pro tlakové nádoby s pracovní tekutinou zařazenou do skupiny 1 a pro kotle do 1 měsíce od uvedení do provozu, u ostatních vyhrazených tlakových zařízení do 2 měsíců, v písemné nebo elektronické podobě tak, aby byly přístupné obsluze; do zpracování místního provozního předpisu se provoz zajišťuje podle návodu výrobce nebo dodavatele,

b)
vedení záznamů o provozu vyhrazeného tlakového zařízení,

c)
po dobu provozu kotle a tlakové nádoby úschovu

1.
dokumentace předávané výrobcem nebo dodavatelem vyhrazeného tlakového zařízení, která obsahuje údaje nezbytné pro posouzení stavu tlakové nádoby při revizích, zkouškách, montážích a opravách spočívající ve výkresové dokumentaci, pevnostním výpočtu a podmínkách provozu, a tuto udržovat v aktuálním stavu,

2.
dokladů stanovujících lhůty revizí a zkoušek podle § 9 odst. 3,

3.
záznamů o revizích, opravách, zkouškách a prohlídkách,

4.
zápisů o prověření odborné způsobilosti k obsluze kotlů podle § 24.

(2) V místním provozním předpise jsou stanoveny s přihlédnutím k dokumentaci předané dodavatelem vyhrazeného tlakového zařízení a místním podmínkám

a)
povinnosti a odpovědnost jednotlivých osob,

b)
způsob a rozsah obsluhy vyhrazeného tlakového zařízení,

c)
rozsah údajů v záznamech o provozu.

(3) Záznamy o provozu vyhrazeného tlakového zařízení vede a podepisuje topič nebo obsluha vyhrazeného tlakového zařízení. V záznamech o provozu se zapisují údaje

a)
o době provozu vyhrazeného tlakového zařízení,

b)
o provozních parametrech v rozsahu stanoveném místním provozním předpisem,

c)
o mimořádných jevech nebo podmínkách provozu,

d)
o předání vyhrazeného tlakového zařízení při směnném provozu,

e)
o přezkušování bezpečnostní výstroje,

f)
o provedených údržbářských pracích,

g)
související s bezpečností provozu.


§ 20

Oprávnění

Provádět montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených tlakových zařízení, včetně periodických zkoušek nádob na plyny, mohou jen právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které jsou držiteli oprávnění podle zákona odpovídajícího druhu a rozsahu prováděných činností podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení.


§ 21

Osvědčení

(1) Provádět revize a zkoušky vyhrazených tlakových zařízení, včetně periodických zkoušek nádob na plyny, mohou jen revizní technici podle druhu a rozsahu osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona. Obsluhovat kotle příslušné třídy a na daný druh paliva mohou topiči v rozsahu osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona. Držitel osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona pro revizního technika kotlů a tlakových nádob je oprávněn provádět revize a zkoušky kotlů příslušné třídy a tříd nižších v rozsahu osvědčení. Držitel osvědčení topiče je oprávněn obsluhovat kotle příslušné třídy a tříd nižších v rozsahu osvědčení.

(2) Osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona se nevyžaduje k obsluze kotlů

a)
automatických s jmenovitým množstvím vyráběné páry do 0,5 t/h,

b)
automatických horkovodních a kapalinových s tepelným výkonem do 0,35 MW,

c)
průtočných o objemu do 100 litrů.


§ 22

Revizní technik a zkušební technik pro nádoby na plyny

Požadavky na vzdělání a délka praxe na vyhrazených tlakových zařízeních pro revizní techniky a zkušební techniky pro nádoby na plyny k činnostem na vyhrazeném tlakovém zařízení činí pro

a)
revize a zkoušky pro kotle I. až III. třídy a tlakové nádoby I. třídy střední vzdělání s maturitní zkouškou ze skupiny oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie, 39 Speciální a interdisciplinární obory11), pokud má osoba 3 roky praxe v oboru, nebo vysokoškolské vzdělání v oblasti vzdělávání Strojírenství, technologie a materiály, Elektrotechnika, Energetika nebo Stavebnictví12), pokud má 2 roky praxe v oboru,

b)
revize a zkoušky pro kotle IV. třídy a tlakové nádoby II. třídy střední vzdělání s maturitní zkouškou ze skupiny oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie, 39 Speciální a interdisciplinární obory11) a 2 roky praxe v oboru,

c)
první a periodické zkoušky tlakových nádob na plyny střední vzdělání ze skupiny oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie, 39 Speciální nebo interdisciplinární obory11) s výučním listem, pokud má osoba 3 roky praxe v oboru, střední vzdělání s maturitní zkouškou ze skupiny oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie, 39 Speciální a interdisciplinární obory11), pokud má osoba 2 roky praxe v oboru.


§ 23

Topiči

(1) Žadatel o osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních pro topiče podle zákona musí mít odborný zácvik v obsluze kotlů příslušné třídy a skupiny a na daný druh paliva pod dohledem topiče v délce nejméně 6 měsíců a odborný kurs alespoň v délce stanovené při obsluze kotlů

a)
I. třídy 50 hodin,

b)
II. třídy 40 hodin,

c)
III. třídy 30 hodin,

d)
IV. třídy 20 hodin.

(2) K obsluze kotlů vyšší třídy nebo kotlů na jiný druh paliva, než je oprávněn obsluhovat topič s osvědčením o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle zákona, musí osoba složit doplňkovou zkoušku k rozšíření osvědčení u pověřené organizace podle zákona. O délce odborného zácviku a nutnosti odborného kurzu rozhoduje provozovatel vyhrazeného tlakového zařízení na základě vyjádření revizního technika, odborný zácvik musí trvat nejméně 2 měsíce. Při doplňkové zkoušce se postupuje podle § 21.


§ 24

Obsluha vyhrazených tlakových zařízení

(1) Obsluhovat parní a kapalinové kotle uvedené v § 21 odst. 2 mohou fyzické osoby, u kterých zajistí provozovatel vyhrazeného tlakového zařízení přezkoušení komisí u provozovatele vyhrazeného tlakového zařízení. Komise musí být tříčlenná, kde předsedou je revizní technik kotlů. Komise ověří, zda uchazeč splňuje předpoklady odborné způsobilosti podle zákona a požadavky k řádnému zajištění činnosti v požadovaném rozsahu, kterými jsou

a)
znalosti a schopnosti obsluhovat vyhrazené tlakové zařízení, které musí být ověřeno revizním technikem kotlů, o čemž je vyhotoven zápis,

b)
znalost pokynů a právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci k provozu a

c)
nejméně čtrnáctidenní praktický odborný zácvik.

(2) Pro zajištění způsobilosti fyzické osoby k obsluze provozovatel vyhrazeného tlakového zařízení zajistí seznámení obsluhy s potřebnými znalostmi a jeho praktický odborný zácvik v obsluze vyhrazeného tlakového zařízení.

(3) Provozovatel přezkoušením fyzické osoby pro výkon obsluhy kotle podle odstavce 1 zajistí

a)
prověření odborné způsobilosti k obsluze,

b)
pravidelné prověření odborné způsobilosti obsluhy nejméně každý třetí rok,

c)
vyhotovení zápisů o prověření odborné způsobilosti podle písmen a) a b),

d)
písemné určení osoby odpovědné za provozované vyhrazené tlakové zařízení, s určením jejích povinností a pravomocí při výkonu této činnosti.

(4) Tlakovou nádobu smí samostatně obsluhovat pouze fyzická osoba, která

a)
je starší 18 let,

b)
je zdravotně způsobilá pro tuto práci,

c)
byla s ustanoveními předpisů a příslušných pokynů k provozu tlakových nádob řádně seznámena, prakticky zacvičena v obsluze tlakových nádob a přezkoušena.

(5) O zacvičení a přezkoušení znalostí musí být proveden zápis podepsaný zkušebním orgánem, kterým je revizní technik nebo osoba odpovědná za provoz tlakových nádob, a fyzickou osobou, která obsluhuje tlakovou nádobu.

(6) Provozovatel ověřuje znalosti zaměstnanců pověřených obsluhou tlakových nádob opakovaným přezkušováním, nejméně jedenkrát za 3 roky. O výsledku přezkoušení se provede záznam, který musí být uschován do příštího přezkoušení.


§ 25

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2022.


Předseda vlády:
prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí:
Ing. Jurečka v. r.


____________________________________________________________
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
2)
Nařízení vlády č. 119/2016 Sb., o posuzování shody jednoduchých tlakových nádob při jejich dodávání na trh.
3)
Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 219/2016 Sb., o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006.
4)
Nařízení vlády č. 194/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na aerosolové rozprašovače, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Nařízení vlády č. 219/2016 Sb., o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh.
8)
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 17/2011 Sb. m. s., kterým se ruší sdělení č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb., č. 93/2000 Sb. m. s., č. 6/2002 Sb. m. s., č. 65/2003 Sb. m. s., č. 77/2004 Sb. m. s., č. 33/2005 Sb.m.s., č. 14/2007 Sb. m. s. a č. 21/2008 Sb. m. s., o vyhlášení přijetí změn a doplňků "Přílohy A - Všeobecná ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů" a "Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě" Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 19/2011 Sb. m. s., Úmluva o mezinárodní železniční přepravě (COTIF) - Přípojek C - Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID).
Úmluva č. 147/1947 Sb., o mezinárodním civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 208/2011 Sb., o technických požadavcích na přepravitelná tlaková zařízení.
Příloha č. I k vyhlášce č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění pozdějších předpisů.
10)
Zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů.
11)
Nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání.
12)
Nařízení vlády č. 275/2016 Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství.


Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 192/2022 Sb.

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 192/2022 Sb.

Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 192/2022 Sb.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 192/2022 Sb.

Příloha č. 5 k nařízení vlády č. 192/2022 Sb.


(Přílohy nejsou v digitální podobě)